ROCK-METALOVÁ SMRŠŤ PRO MICHAELU
20. října 2018, Karviná, Hard Cafe

Text: Jiří Olszar
Foto: Jiří Olszar

Téměř po dvou letech se rockeři s otevřeným srdcem sešli v karvinském klubu Hard Cafe, aby zde přišli podpořit jak Michaelu Kruželovou, která od dětství bojuje s DMO (dětská mozková obrna), tak i akci Rock-metalová smršť pro Michaelu, kterou pro Míšu uspořádal kamioňák Jirka Hučko se svým projektem Naděje z kamionu. Přestože v blízkém okolí probíhaly ještě další čtyři akce, zájem těch, kteří se rozhodli tento den pomoci dobré věci, byl překvapivě velký, a výsledek se tak dá označit jako velice úspěšný.

Akci samozřejmě nepodpořili jen samotní fanoušci, ale i provozovatelé klubu Hard Cafe a samozřejmě i vystupující kapely, pro které byl zájem o tuto akci samozřejmostí a svou účast potvrdily s hodně velkým předstihem. Jako první se na pódiu objevili ostravští JOYS. Po určité odmlce se tahle parta vrátila v roce 2015 na pódia i do studia, aby nejen pamětníkům připomněla svůj našlapaný shock'n'roll. Z původní sestavy zůstal u kormidla jen zpěvák René Mrštík a i samotná sestava v Karviné byla poněkud zvláštní – záskok na bubenické stoličce a kytarista Dušan Zeman pro změnu vyměnil svůj původní nástroj za baskytaru. Jediný Tomáš Růžička se držel kytary jako švec svého kopyta. Ovšem ani v této 'okleštěné' sestavě nezůstali fanouškům nic dlužni a odpálili svůj koncertní 'dynamit' prastarou hitovou předělávkou skladby Sanitka, na kterou okamžitě navázali tak trochu kabátovskou Opilců rána – obě z desky Rozbijem?! Později z ní ještě přidali i našlapanou titulní Rozbijem. Naživo to mělo i s touto alternativní sestavou daleko větší koule než z CD. Z aktuální desky Klement Gottwald Blues pak vytáhli například grooverockově zatěžkanou pecku Deviant, titulní, částečně bluesovou Klement Gottwald Blues nebo hardrockově pohodovou klipovku Ostrava, která velice dobře zabodovala v naší Video Shockparádě. Přestože většina fanoušků zatím pozorovala dění tak trochu z dálky – možná ona pověstná 'hladinka' ještě neměla tu potřebnou 'zábavovou' úroveň nebo se snad jen návštěvníci trochu báli alkoholu, aby také nezažili Opilců rána –, spokojenost s předvedeným výkonem kapely byla evidentní. A byl to opravdu pěkný a velice slušný zahřívací koncert na úvod.

Kluci z Joys se ale v klubu dlouho nezdrželi, neboť je v ten večer čekal ještě jeden 'kšeft', takže rychle uvolnili místo na pódiu svým kolegům z Witch Hammer. Než se ovšem trojice z Jablunkova připravila na svůj set, ujal se slova Jirka Hučko a pozval na pódium vzácnou návštěvu – poslankyni PS PČR Ivanu Nevludovou. A nebyla to jen tak obyčejná návštěva 'na skok'. Paní poslankyně si užívala spolu s fanoušky celý večer, a jak následně prozradila, přišla podpořit akci nejen svou přítomností, ale přímou pomocí Míše, stejně tak jako samotnému projetu Naděje z kamionu, který by se měl v nejbližší době proměnit v oficiální organizaci, jak prozradil Jirka Hučko. Návštěvníci tuto podporu náležitě ocenili bouřlivým potleskem a ovacemi nešetřili ani během následujícího setu.

WITCH HAMMER již delší dobu patří mezi to nejlepší, co lze na severní Moravě slyšet, a potvrdili to i v tento večer v Hard Cafe. Kytarista a zpěvák Honza Šotkovský si pro jistotu hned v úvodu prověřil hlasivky všech přítomných, a když zjistil, že je vše v pořádku, začali v kněžských rouchách 'kázat' svůj rock'n'roll – na úvod s nekompromisně šlapajícím singlem Rebel. Baskytarista Petr Caputa jako by četl mé myšlenky a jen zopakoval, co jsem zmínil výše, že hraní na podobných akcích je pro ně samozřejmostí. V setlistu se drželi zejména toho, nač jsme od nich v poslední době zvyklí, tedy česky otextovaných skladeb, ke kterým se přiklonili i na poslední řadovce D-Generace. Rovněž báječně šlapající titulní song zazněl hned záhy. To už byli všichni fans pořádně odvázaní a užívali si to pěkně s kapelou přímo 'face to face'. Z aktuální desky dostaly dále prostor třeba Had z ráje, sjet se všichni mohli s dráždivou klipovkou Tak mě sjížděj nebo provokativním kouskem Rychlo-kvaška. Mezi nimi se jako Had z ráje pěkně propletly i letošní novinkové singly – 'westernovský' Šerif a takřka metalový nášup Kajínek. Ze starších nahrávek pak zavzpomínali na desku Never Stop dvojicí skladeb Vzdor a vztek (vůbec první česky otextovaná věc v jejich repertoáru) a jedinou anglicky otextovanou fuck'n'rollovou vypalovačkou tohoto setu Grab The Devil By The Horns. Skvělé vystoupení od začátku do konce a potvrzení výše uvedeného o jedné z nejlepších kapel, kterou lze momentálně na severní Moravě slyšet. A že do toho dali opravdu vše, o tom svědčilo i to, že své kněžské hábity mohli po koncertě rovnou ždímat.

 
Ještě nás čekala jedna kapela, ale než se tak stalo, přišel na pódium opět Jirka Hučko. Na letošním NADĚJEfestu, který Jirka rovněž pořádal, se docela dobře osvědčila dražba hrníčků. Snad to byla jen náhoda, ale kluci z Witch Hammer dva hrníčky s fotkou a logem zde v Karviné také do dražby dali – a i tahle akce měla úspěch. Dražila se navíc i nějaká CD, nečekaně i čepice od Klaudy Krišpína, kterou věnoval jeden z návštěvníků – pro znalce místních muzikantů Víťa Sarganek (bývalý bubeník skupin Ahard nebo Ingott). Závěrečná dražební tečka ovšem neměla chybu. Dva z návštěvníků (kamarádi Jirky Hučka) někde v zákulisí klubu vyštrachali starý obraz bývalého prezidenta Gustava Husáka a také jej úspěšně vydražili.
 
To už ale byla pomalu připravena poslední kapela BAD JOKER'S CREAM z Frýdku-Místku. Jako svoji žánrovou nálepku sami uvádějí hard/glam rock, s čímž lze samozřejmě souhlasit, stejně jako s tím, že to byl místy další pěkný rock'n'rollový odvaz, i když kluci občas uměli i ubrat plyn. Ačkoli většina skladeb pocházela z předloni vydaného debutu Behind The Mask, jednotlivé songy vznikaly v různých obdobích existence kapely. Na úvod si z debutu střihli titulní věc, aby následně vystihli klasické glamrockové heslo 'sex, drogy, rock'n'roll' v jasně pojmenované Drugs. Zvolnění pak přinesla třeba Love Symetry nebo pohodová 'autobiografická' kytarovka All You Are The Best. Pěkně odvázaně se pak tvářila opět výstižně pojmenovaná Rocket Roll. Kluci měli setlist rozdělený na dvě části, i když v tomto případě je setlist dosti silné slovo. Nic nalajnované vlastně neměli a docela úsměvné bylo, jak se někdy o následujících skladbách dohadovali, což mělo v závěru docela vtipné vyvrcholení, ale k tomu později. Ovšem i v úvodní části byla nápověda baskytaristy Tommyho „Jak je ta hej hej hej jee“ hodně úsměvná. První část se nesla spíše v typickém odvázanějším glam/rock'n'rollovém duchu, aby se v té další maličko stylově 'překabátili'.
 
Než se tak ovšem stalo, přišla na řadu jedna menší technická přestávka. Jirka Hučko pozval na pódium Míšu Kruželovou, aby jí mohl předat symbolický šek. Přestože se jednalo o menší klubovou akci, částka více jak dvacet tisíc byla velice příjemným a zaslouženým překvapením. Své by o tom asi mohla vyprávět nesmírně dojatá Míša, která jen tak tak udržela slzy na krajíčku. Ve druhé části, tak jak kapela slíbila, přišly na řadu songy o poznání tvrdší. Pořád to sice bylo na hraně klasického hard rocku, ovšem s hutnějším kytarovým základem, jako třeba v Let's Crush, která docela zaváněla kalifornskými Beautiful Creatures. Zmiňované vtipné vyvrcholení pak představovalo uvedení videoklipově zpracované Perfect Deal. Přestože se jedná prakticky o jeden z nejúspěšnějších kapelních hitů, skupina na ni dočista zapomněla a vzpomněla si až v samotném závěru, když přemýšlela, co by mohla dát nakonec. Ale takoví zřejmě Bad Joker's Cream jsou – dokážou pobavit jak sebe, tak i samotné publikum.
 
 
Jak se ale říká: Konec dobrý, všechno dobré – a tady v Hard Cafe se myslím podařilo vše. V dané datum přišlo do klubu poměrně dost lidí, kapely se předvedly v tom nejlepším světle a vybraná částka – vstupné bylo dobrovolné – byla překvapivě vysoká. Ještě dlouze se v klubu debatovalo o právě proběhlé akci či se jen tak bavilo u reprodukované hudby; boží bylo sledovat, jak rockeři trsají třeba na Lou Begovu Mambo No. 5 (A Little Bit Of…). Spokojenost ovšem byla vidět na všech zúčastněných. A nejspokojenější byl určitě samotný Jirka Hučko, protože tahle akce se mu vážně povedla a nezbývá než si přát, aby se mu vydařil i další ročník NADĚJEfestu, který proběhne 15. 6. 2019 na Rockovém hřišti v Pilníkově u Trutnova, na který vás i my srdečně zveme. Nezištně pomáhat potřebným, tak jak to dělá Jirka Hučko, je vážně úžasná věc, a být takových lidí víc, určitě by bylo na světě zase o něco líp.